Horší než koronavirus? 5 nejnebezpečnějších virů planety

Přestože jsou aktuální čísla vcelku znepokojivá, ve srovnání s některými svými příbuznými působí současné onemocnění COVID-19 spíše jako umírněnější člen rodiny

Tvrdost dopadu koronaviru a onemocnění COVID-19 se různí. Zatímco Itálie, Španělsko i Spojené Státy se zmítají v krizi, jiné státy, včetně České republiky, se díky adekvátním opatřením katastrofě doposud vyhly. Jak to celé dopadne, ale ještě nevíme.

Kromě koronaviru však existuje další spousta patogenů, které mohou zacloumat s celou populací výrazně silnější měrou. Přinášíme výběr pěti z nich.

Nemilosrdný virus Marburg 

Onemocněním se nakazilo 25 pracovníků v laboratoři a dalších šest lidí Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Onemocněním se nakazilo 25 pracovníků v laboratoři a dalších šest lidí

Vysoké horečky, krvácení ze všech tělesných otvorů, a následně, smrt. Zákeřný virus Marburg usmrtí až 87 procent nakažených, čímž převyšuje i obávanou Ebolu.

Čtěte také: Londýňan tleskal 24 hodin v kuse. Na zdravotníky vybral skoro 8 tisíc liber

Tento RNA virus, který stejně jako Ebola patří do skupiny takzvaných filovirů, poprvé identifikovali v šedesátých letech minulého století v německém městě Marburg nedaleko Frankfurtu. Odtud také plyne jeho název.

Pracovníci v laboratoři se jím nakazali při pokusech s opicemi původem z Ugandy. Z jednatřiceti nakažených tehdy zemřelo sedm lidí. 

Rozsáhlých škod však virus dosáhl během let 1998 a 2000, kdy v Demokratické Republice Kongo zabil více než každého osmého nemocného. V roce 2000 zemřelo 140 lidí z celkového počtu 354 nakažených v Ugandě, další epidemie pak v Africe propukla v letech 2004 a 2005.

Podobně jako u Eboly, proti Marburgu zatím neexistuje účinný lék ani očkování. Nakažený jedinec chorobě obvykle podlehne do týdne od nákazy.

Bolest, jako by vám lámali kosti – horečka Dengue

Nemoc způsobuje bolest, jako by vám někdo lámal kosti Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Nemoc způsobuje bolest, jako by vám někdo lámal kosti

Horečka Dengue, známá také jako horečka lámající kosti, své oběti trýzní nesnesitelnou bolestí.

Čtěte také: Dopady karantény: opice v Indii pouští draka

Přestože není přenositelná mezi lidmi, k nákaze stačí pouhé komáří kousnutí. V nebezpečí je tak neustále minimálně jedna třetina světové populace, a proto se Dengue řadí k nejčastějším formám úmrtí v tropech a subtropech.

Podle centra pro kontrolu a prevenci nemocí se Dengue nakazí až 100 milionů lidí ročně. 

Její výhoda oproti ostatním jmenováným virům spočívá v tom, že se dá vyléčit, ačkoliv proti ní neexistuje účinné očkování. 

Hantavirus – virus mnoha tváří

Některé formy hantavirů jsou nebezpečnější než jiné Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Některé formy hantavirů jsou nebezpečnější než jiné

Na celém světě – včetně České republiky – existuje spousta druhů hantavirů. Onemocnění tak může mít různý průběh.

Například jistý druh viru s názvem Sin Nombre vede k takzvanému Hantavirovému plicnímu syndromu, kdy se po čtyřech až deseti dnech od nákazy u pacienta objeví zrychlené dýchání a voda na plicích.

Ač tato forma není tolik častá, může vést ke smrti až u 35 procent nakažených. 

Naopak virové odnože s názvem Dobrava, Hantaan, Puumala a Seoul způsobují, podobně jako Ebola a Marburg, krvácivé horečky, které vedou v případě Hantaan viru k úmrtnosti 5-15 procent. 

Hantaviry se přenáší mezi drobnými hlodavci a případ přenosu z člověka na člověka naštěstí není znám. 

Krysí horečka Lassa

Mastomyš, hlavní šiřitel horečky Lassa – Wikimedia Commons Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Mastomyš, hlavní šiřitel horečky Lassa – Wikimedia Commons

Další africký virus, za jehož rozšíření vděčíme hlodavcům, je horečka Lassa. Ta se přenáší především mezi západoafrikým druhem krysy známé jako mastomyš.

Její nákaza se zpočátku projevuje horečkou a bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poté může přejít v krvácivou horečku, krvácení sliznic a úplnou ztrátu sluchu. 

Onemocnění má smrtnost 15 až 20 procent a každoročně si vyžádá na pět tisíc lidských životů v zemích Západní Afriky, především pak v Sierra Leone a v Libérii.

Nevyléčitelná Ebola

Lék na Ebolu stále čeká na svého objevitele Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Lék na Ebolu stále čeká na svého objevitele

Ačkoliv je její název melodický, její průběh nemá s estetickým cítěním nic společného. Obávaná Ebola, která podobně jako Marburg patří mezi takzvané filoviry, svým obětem nedopřeje chvíli klidu. 

Nákaza se začne projevovat bolestí hlavy a krku. Následné vysoké horečky přejdou v krvácení ze všech tělesných otvorů včetně očí. Šíří se kontaktem s tělesnými tekutinami a úmrtnost nakažených se pohybuje mezi 50 a 85 procenty. 

Svůj název Ebola získala podle stejnojmenné řeky v Demokratické Republice Kongo, kde byla poprvé zaznamenána. A přestože je v možnostech léčby dosožano značných pokroků, konkrétní lék ještě stále neexistuje a Ebola tak zůstává nemalým strašákem nejen v Africe.